Letecký modelářský klub Čmelák Holešov

Letecký modelářský klub Čmelák Holešov

Webkamera - aktuální počasí na ploše
Kalendář modelářských akcí

Nové aktuality

Fotky z MČR F3K 2016, které probíhalo na naší modelářské ploše v Holešově najdete tady a tady.

Fotky ze Zlínského F3K 2016 najdete tady a tady.

Nejčtenější články

  • Nejnovější komentáře

  • .

  • Autor: Jirka Chvátal, 18 Únor 2014, 17:00

    Mirek Buryan staví maketu L-21 Spartak 1:3, r. 6m – hotovo!

    Kamarád Mirek Buryan staví krásnou maketu L-21 Spartak v měřítku 1:3 o rozpětí 6m a předpokládané letovce 18kg! Bude to pořádný macek a Mirek se jej bude snažit postavit co nejmaketověji to jenom půjde. Na našich stránkách se budu snažit uveřejňovat postup stavby tak, jak mi Mirek bude fotky s povídání ze stavby posílat. A nezústane u jednoho Spartaka, nakonec prý budou létat dva!

    Spartaka jsem se rozhodl stavět po zjištění, že vlastně nemám s čím soutěžit v GPS trianglu. Chce to rychlý a současně maximálně klouzavý větroň s využitím max. dovoleného měřítka 1:3, tedy nejlépe předloha o rozpětí 18m nebo více. Po zvážení svých finančních možností a s přihlédnutím k dosavadním zkušenostem ze stavby mých dřívějších větroňů Orlík VT-16, Fox a Lo-150, jsem opět zvolil vlastní stavbu konstrukčním způsobem z klasických materiálů.


    Spartak je málo okoukaný vzor, který byl vyroben v počtu tří kusů, přičemž jeden byl tradičně darován sovětskému lidu do SSSR a dva byly provozovány v Československu. Jeden Spartak po renovaci je k vidění v leteckém muzeu ve Kbelích. Při pohledu na plánek je patrný rukopis konstruktéra Blaníku Karla Dlouhého, i když Spartak vznikl až po Blaníku v roce 1957.


    Při rozhodování o stavbě tohoto typu převažovalo praktické hledisko – jednoduchý půdorys křídla, který nabízí možnost dělení v místě lomení odtokové hrany pro snažší transport a poměrně nízký trup slibující malý čelní odpor. Vztlaková klapka navazující na křidélka umožňuje měnit zakřivení profilu.


    Během léta 2011 vznikal plán, který stejně během stavby budu průběžně upravovat. Připujuji pár fotek ze stavby výškovky, která má rozpětí 90 cm a vzepětí 4 stupně. Následovat bude směrovka, křídlo a nakonec trup.


    Technická data modelu:
    Měřítko: 1:3
    rozpětí: 6m
    délka: 2,7m
    předpokládaná váha: 17 – 18 kg
    plošné zatížení: 110 – 115g/dm2


    23.12.2011 – stavba výškovky:
    Výškovka má jeden hlavní a jeden pomocný nosník v místě zavěšení kormidla. Nosníky jsou tvořeny pásnicemi ze smrku 2×8 které se ke koncům zužují a ztenčují na 1×6. Levá a pravá polovina je stavěna zvlášť a ještě v kostře spojena spojkou ze sklolaminátu 3mm v místě hlavního nosníku a překližkou 3mm v místě pomocného nosníku, viz. foto.

    Pásnice hl. nosníku jsou u kořene staženy k sobě skelnou nití a spojeny bočnicemi z př. 0,8 asi do poloviny rozpětí. Potah z balsy 2mm není řešen celou plachtou balsy ale postupně od nosníku k nosníku, viz foto. Otvory pro upevňovací ocelové šrouby M5 jsou vypouzdřeny laminátovou trubkou.

    Výškovka bude olaminovaná skelnou tkaninou 40 – 60g, a běžným postupem tmelení, broušení a stříkání dovedena k “dokonalosti”. Následně bude oddělena pohyblivá část – to zdokumentuji později.


    Když výškovku uviděla má žena, poznamenala něco v tom smyslu že konečně stavím něco rozumného a menšího. Zatím ji nechávám při tom, že je to křídlo a pak se uvidí. :-)



    10.1.2012 – stavba směrovky:
    Směrovka je podobné konstrukce jako výškovka. Hlavní nosník – steven – se skládá ze smrkových lišt 3×8, nahoru zužovaných na 2×6. Lišty jsou spojeny překližkou 0,8 a z přední strany diagonálně vyztuženy mezi žebry lištami smrku 2×8 resp. 2×6. Viz foto. Přečnívající část stevenu směrem dolů bude uchycena za příslušnou přepážku trupu.

    Servo o síle 6-10 kg je zabudováno do kýlovky a náhony povedou vnitřkem. Potah je balsou 2mm. Po vybroušení je odříznuto kormidlo a doplněno kulatou náběžnou hranou z plné balsy. Zavěšení kormidla bude na třech místech: dole zásuvný ocelový čep 2mm, uprostřed zapuštěný nacvakávací pant a nahoře uzavřený zapuštěný pant se shora zastrčeným čepem.

    Kýlová část bude olaminovaná sklem 40-60g a kormidlo potaženo monofilem a papírem. Podle mých zkušeností je to nejpevnější plátěný potah na světě.





    21.3.2012 – stavba křídla:
    Křídlo má jeden hlavní skříňový nosník a jeden pomocný, v místě zavěšení klapek. Vzepětí je 3,5 stupně. Výpočet pevnosti hlavního nosníku provedl kamarád Milan Cvenar, který se osvědčil při výpočtech mých dřívějších větroňů. Tímto mu ještě jednou děkuji za hezkou spolupráci. Pevnost hlavního nosníku je dimenzována na 5ti násobek přetížení.

    Aby průřez nosníku vyšel v přijatelných a mnou proveditelných rozměrech, nemohla tloušťka profilu být u kořene menší než 12%. Průřez hl. nosníku u kořene je 35×35 (horní pásnice ze smrku 10×35, slepená ze dvou vrstev a spodní 5×35) a na konci 11×5 (horní 3×5, spodní 2×5). Mezi pásnicemi je výplň z plné balsy na stojato, viz foto. Pásnice jsou spojeny bočnicemi z překližky 0,8 mm u kořene a 0,6 mm na konci.

    Spojovací ocelová tyč průměru 20mm bude uložena v laminátových trubkách zalepených v nosníku pod patřičným úhlem. V místě uložení spojovacích tyčí bude nosník omotán uhlíkovými vlákny. Konce křídla se budou nasouvat na uhlíkovou kulatinu 12 mm. Nosník je lepen v ocelové šabloně viz foto.

    Slepování hlavního nosniku je zdlouhavá, nezáživná, neviditelná ale životně důležitá práce. O pevnosti takto postaveného hl. nosníku jsem se přesvědčil před pár lety, při fatální havárii 4m Foxe v plné rychlosti do země pod úhlem asi 30 stupňů, když výškové kormidlo si zvolilo úplně jinou letovou dráhu a odpoutalo se od modelu. Hlavní nosník zůstal neporušený i když všechno kolem šlo do kytek a to doslova.




    8.4.2012 – stavba křídla – žebra:
    Žebra z balsy 2 a topolové překližky 3 se střídají podle požadavku pevnosti v daném místě křídla, jako jsou: brzdící štíty, uložení serv, kořen a konec křídla atd. Jsou vyrobena metodou „rašplové interpolace“ viz. Foto. Pro mladší modeláře – jednoduchý způsob kterak vyrobiti přesně žebra nemaje CNC frézu.

    Mé ženě se vybroušená žebra natolik zalíbila, že pojala podezření, že bych byl snad schopen vyrobit i dřevěné schodiště do podkroví a stejně krásně je vybrousit.

    Křídlo stavím metodou „před nosníkem, za nosníkem“, kdy k hlavnímu nosníku lepím nejprve žebra náběžné části a potom části za nosníkem. Žebra lepím do nitě, viz foto. Lepím na tupo vteřiňákem a nakonec v místě styku zesiluju po obou stranách pásky ze smrku 2×3. Ty lepím disperzním lepidlem. Lepení žeber ja radostná práce neboť je vidět a je možno si udělat představu o celkové obludnosti šestimetrového modelu.



    17.5.2012 – stavba křídla – brzdy:
    Pro standardní aerodynamické brzdy, které vyrábí v Krnově Tonda Bordovský, zhotovím korýtko z balsy 2, viz. foto, a to zapustím do obrysu křídla v kostře. První prototyp Spartaka měl brzdy na spodní straně křídla, další kusy již na horní straně, asi kvůli lepší účinnosti. Volím variantu na horní straně i proti možnému poškození při přistání ve vysoké trávě.

    V křídle u kořene, těsně před hl. nosníkem je zalepeno laminátové pouzdro pro balastní zátěž. Další bude v trupu pro případné zvýšení plošného zatížení křídla na max. dovolených 115g/dm2. Brzdy budou ovládány běžným servem o síle 4-5kg.

     



    11.11.2012 – stavba křídla – potah:
    Po dlouhých měsících během nichž jsem postupně měnil okna, instaloval ústřední topení, stavěl dřevník a kopal novou jímku septiku – to vše v měřítku 1:1, se konečně dostávám opět k tomu důležitějšímu.

    Křídlo bude potaženo standardní balsou 2mm, kterou před nalapením na kostru podlaminuji sklem 80g. Takto potažené křídlo zase olaminuji sklem 80g a tímto postupem vznikne pevný sendvičový potah který se ani po letech nebude mezi žebry propadat.
    Balsou potahuji způsobem od nosníku k nosníku, tedy ne celou plachtou balsy na celé křídlo ale jednotlivými díly postupně. Boduju sekunďákem a zalévám epoxidem pro laminování. Začínám od odtokové hrany, když slepím předem horní a spodní část potahu k sobě, ale jen plochy které jsou prodloužením žebra. V tom případě asi 3cm. Po vytvrzení takto připravený potah nasunu zezadu na kostru křídla a zalepím. Po obroušení a následném olaminování potaženého křídla se tak sejdou čtyři laminované plochy v jedné rovině a odtokovou lze vyrobit docela přesnou a ostrou. Nedochází k obvyklému zvlnění odtokovky.
    Následuje potah od pomocného k hlavnímu nosníku a nakonec potáhnu náběžnou část. Otvory pro brzdy a domečky serv vyřežu v potahu před nalepením. Potahuji napřed horní část křídla. Před laminováním napouštím balsu řídkým nitrolakem ať nepije tolik pryskyřice.

     



    11.11.2012 – stavba trupu – centrální část + podvozek:
    Během potahování vznikají technologické přestávky, během nichž řeším konstrukční problémy trupu. Pro ty účely jsem si u Honzy Vališe nechal vyřezat na zkoušku pevnostní uzel trupu v místě uchycení podvozku a křídel. Prozatím z překližky, ale po vyřešení demontáže podvozku a konečných tvarů jednotlivých dílů, ze sklolaminátové desky 3mm. Sklápěcí podvozek vyrobil Tonda Bordovský z Krnova.


    30.11.2012 – stavba křídla – instalace serv:
    Výpočet nutné síly serv pro jednotlivá kormidla, vzhledem k velikosti kormidel a předpokládané rychlosti letu, provedl Jirka Chvátal, za což mu ještě jednou děkuji. Výsledky byly docela překvapivé, posuďte sami:


    Křidélko – 60 km/h = 3,4 kg, 120 km/h = 9,4 kg, 200 km/h = 17 kg
    Klapka – 60 km/h = 5,8 kg, 120 km/h = 16 kg
    SOP – 60 km/h = 5 kg, 120 km/h = 15 kg
    VOP ½ – 60 km/h = 1,6 kg, 120 km/h = 4,7 kg, 200 km/h = 9,3 kg


    Pro křidélka budou použita plochá serva 4x MKS Ds6125, pro klapky 4x MKS Ds1210, pro VOP 2x MKS Ds6125, pro SOP 1x MKS Ds1210, pro aerodynamické brzdy 2x HS485 HB.


    Serva MKS jsou skutečné elektromechanické šperky a Jirka mně přesvědčil, že se vyplatí. Dal jsem za ně skoro dva důchody, tak nevím…

     

    4.2.2013 – Stavba trupu:
    Křídla jsou polaminované a připravené k tmelení a broušení a poté k odřezáním křidélek a klapek.
    Přepážky trupu jsou doma, díky Honzo, a už při suchém skládání se ukazuje, jak bylo dobré udělat předem „konstrukční studii“ z levné překližky. Rozdíly viz foto.

    Přepážky ze sklolaminátových desek o síle 3,5mm, s polyesterovou vložkou Coremat, jsou neobyčejně pevné a lehké. Dobře se řežou a brousí. Původně jsem chtěl z tohoto materiálu vyrobit jen uzlové části trupu ale nakonec jsem nechal vyřezat i všechny přepážky před křídlem. O něco větší váha nevadí, když je před těžištěm.

    Přepážky za křídlem jsou z březové překližky 3mm. Dva hlavní boční nosníky v podélné rovině trupu mají rozměr 5x8mm a ostatní nosníky 5×5. Vše ze smrku. Potah trupu bude opět ze sendviče laminát-balsa2-laminát. Přepážky boduju sekunďákem a spoje zalévám epoxidem. U namáhaných spojů vytvářím „kouty“ z pryskyřice zahuštěné nejemno rozcupovanou tkaninou. Dřevěné přepážky lepím disperzí.

     

    11.3.2013 – Potahování trupu:
    Pláty balsy odměřuji co největší, ale tak aby se ještě daly ohnout podle tvaru trupu. Podlaminovaný plát balsy navlhčím houbou a ten se po chvíli začne sám ohýbat. Leteckou gumou přivážu balsu k trupu a z druhé strany přiboduju sekunďákem k nosníkům a přepážkám. Po vyschnutí balsy spoje zalévám laminovací pryskyřicí. Takto potahuju napřed spodek trupu a potom hřbet. Nakonec střední část, která je plochá. Zde využívám zbytky balsy s léty kolmo. Práce nejde nějak zvlášť rychle ale plynule.

    K řezání menších přířezů se hodí úzký plátek z pilky na železo. Po přitlačení se jemně zakousne a neuhýbá. I delší řezy by šly dělat podle pilového listu z ruční pily. Asi v polovině zadní části trupu nechávám montážní otvor pro instalaci satelitního přijímače Sat1. Po potažení celého trupu připevním výškovku, nastrkám tam serva a zhruba můžu zjistit kolik bude třeba dovážit. V tomto případě cca 2,7 kg olova. Dovažuji na „těžký na nos“ protože křídla a podvozek s kabinou s těžištěm už moc nezamíchají. Jemné dovážení až během zalétávacího procesu.

     

    24.5.2013 – Výroba kabiny:
    Znáto to – čím více je model hotový tím jde všechno pomaleji. Původní plán záletu v květnu byl z říše snů a posunul jsem jej na září. Mezi tím bude probíhat „úlitba bohům“ v podobě schodů do sklepa, dlažby před vchodem a jiných zbytečností. Už to ženě slibuju dva roky a hrozí prodlení…
    Kopyto kabiny z extrudovaného polystyrénu vzniklo vlepením jednotlivých přířezů do prostoru trupu a opracováním dle tvaru vložených řezů z balsy 2. Následně jsem kopyto vyoperoval z trupu, nadstavil na všechny strany o cca 2-3 cm a polaminoval několika vrstvami tkaniny. Důležité je uzavřít i spodek kopyta. Následovalo tmelení dvousložkovým polyesterovým tmelem (Ebalta apod.). Ideální je když na kopytě je vrstva tmelu aspoň 1mm. Jak jsem se dozvěděl později, nejlepší je použít Ebaltu s příměsí kovu. Všechno se obrousí čtyřstovkou pod vodou. Neleštit ! Takto zhotovené kopyto není určeno pro sériovou výrobu, ale pár kusů vydrží.
    Protože jak říká major Terazki: „Na všetko nám treba odborníkov“ obrátil jsem se na pana Maška ze Lhoty u Vyškova, který má profesionální vybavení a neuvěřitelné zkušenosti. Vylisování dvou kusů kabiny bylo dílem několika minut. Jeho práce byla perfektní ale, jak se ukázalo, úplně perfektní nebylo moje kopyto. Výsledek odhaduju tak na 90%. Na kabině se díky teplu a tlaku objevily určité nedostatky. Ale pan Mašek řekl že to bude dobré, a tak jsem mu uvěřil.
    Rám kabiny bude z hliníkových trubek jako u originálu. Na kopytě kabiny vyrobím krycí olemování z laminátu a přes něj bude překryt přišroubován k trubkovému rámu. Podobně jako u Blaníka.

     

     

    18.2.2014 Křidélka a klapky:
    Vždy, když mám odřezat klapky z hotového křídla, zmocní se mě neblahé tušení, že to odnese aerodynamika. Vždy si představuji, jak by bylo křídlo bez klapky čisté a hladké a profil, který jsem během stavby stejně stokrát zmrvil, hezký a přesný. Tady je možná tajemství nepochopitelně dobrých letových vlastností krnovské L-33. Křídlo nezmršené klapkou. Rychle se probouzím ze sna a úzkým plátkem na železo odřezávám klapky. Stavím přece maketu…
    Křidélko má jednoduché uchycení na horní hraně křídla. Náhon je zdola klasickým táhlem a pákou vyrobenou ze šroubu M4. Štěrbina je shora zakryta zavětrovací plastovou páskou. Každé křidélko je rozděleno na dvě části a ovládáno dvěma servy MKS DS6125. Klapka je zavěšena za spodní hranu a vytvořený náběžný nos má předstírat aerodynamickou čistotu. Náhon je shora, aby tloušťka klapky přispěla k vytvoření delší páky. Klapka je z jednoho kusu a je ovládána dvěma servy MKS DS 1210.
    Používám šedé panty MS. Mají po krajích zoubky pro lepší zalepení. Lepím15 min. epoxidem. Zářezy „frézuji“ vrtákem 1,5 mm podle vodítka z oceli.

     

    18.2.2014 Kabina:
    Dlouho jsem zjišťoval, jak nejlépe ohýbat hliníkové trubky průměru 8/6. Slyšel jsem různé rady a všechny měly jedno společné – náročnost a složitost. Nejrozumněji vypadala rada p. Maška co mi lisoval kabinu: Nalít do trubky cín, pak ohnout a následně cín vypustit. Dlouho se mi do toho nechtělo. Měl jsem ze dřeva vyřezanou šablonu a jednoho dne jsem ji prostě upevnil na pracovní stůl, popadl trubku a na jeden zátah ji ohnul. Trubka se díky pružnosti trochu narovnala. Bylo třeba ještě jedno přihnutí na menší poloměr a bylo hotovo.
    V místě spojů jsou v trubce zalepené bukové špunty pro sešroubování celého trubkového rámu, viz foto. Na kopytě kabiny jsem vyrobil olemování z několika vrstev skla a uhlíku, o celkové tloušťce asi 0,8 mm. Překryt kabiny je přišroubován, přes olemování, k trubkovému rámu šrouby se zápustnou hlavou M2.

     

    18.2.2014 Povrchová úprava:
    Celý model je tmelen dvousložkovým polyesterovým tmelem a broušen. Následně stříkán dvousložkovým plničem a po přebroušení stříkán dvousložkovým bílým akrylovým lakem.
    Barevné pruhy a nápisy jsem stříkal akrylovým sprejem přes šablony. Nechtěl jsem nic řezat z fólie – je to přece historik.

     

     

    18.2.2014 Hmotnostní rozvaha:
    trup kompletní vč. 3kg olova……………..8,7 kg
    spojovací tyč 20mm………………………… 1,7 kg
    křídla stř. část………………………….. 4,9 kg
    křídla konce……………………………… 2,1 kg
    výškovka…………………………………. 0,5 kg
    kabina…………………………………… 0,3 kg
    dovážení…………………………………. 0,3 kg
    ——————————————————-
    Celkem 18,5 kg

    Plocha křídla……………………………. 170 dm2
    Plošné zatížení………………………. cca 109g/dm2

     

    18.2.2014 Závěr:
    Při stavbě jsem si sáhl na dno svých možností a schopností. Model má některé nemaketové detaily (dělená křidélka, jednoduché a ne fowlerovy klapky, trochu jiné brzdy, trochu jiný mechanizmus odsouvání kabiny apod.). Za hlavní považuji ne věrnost předloze, ale věrohodnost makety a hlavně letové vlastnosti. Ty posoudím po záletu, jakmile to počasí dovolí. V modelu je 18 kanálový přijímač Jeti s druhým přijímačem Rsat2. Jako zdroj napětí slouží čtyřčlánek Sanyo 3000.
    Stavba se neobešla bez pomoci kamarádů. Byli to zejména: Milan Cvenar – pevnostní výpočet, Antonín Bordovský – brzdy a podvozek, J. Chvátal – výpočet síly serv a elektrické konzultace, J. Vališ – práce na CNC frézce, R. Pavlík – nástřik, K. Scheuter – kalená spojovací tyč, Ing. Josef Janiš a Libor Kolman – dokumentace. Všem těmto kamarádům za pomoc děkuji.

     

    Mirek Buryan

     

    Similar Posts:

    Rubrika: Modelářská dílna

    Zrušit komentář

    CAPTCHA Image
    *

     

    

     

    Rubriky

    Spřátelené kluby