Autor: Jirka Chvátal, 28 Březen 2009, 17:57

Žabárna větrem pokřtěná – video

Dnes mě sluníčko už od rána lákalo ven, krásná modrá obloha, trochu foukalo, ale nic hrozného. S přítelkyní jsme udělali oběd, nabaštili se a domluvili, že po obědě vyrazíme létat. Napadlo mě zavolat kamarádovi Péťovi Novotnému. Nezklamal a po třetí jsme se sešli na letišti na Žabárně. Dá se ještě létat s malým větroněm ve 14metrovém větru s nárazy do 20 metrů? Odpověď najdete v článku :-)

Zprvu mi bylo divné, proč už nelétá a místo toho sedí v autě. Došlo mi to až když jsem chtěl vystoupit z auta. Vítr mi málem zpátky zavřel dveře :) Vystoupili jsme, pokecali a začali ve větru, který dosahoval 14 m/s a v nárazech 20 m/s, skládat modely.

Já jsem si přivezl Ocelota-E od DSModel a Péťa staršího téměř 2m laminátového větroně na MEGu Midi. Po špatných zkušenostech s Li-Ion články od Jeti Model, kdy mu snad po 2 měsících odešly do věčných lovišť, jsem ho dokopal k tomu ,aby si nechal přehrát firmware v nabíječi Schulze a přešel, tak jako já, na články A123. Od té doby nabíjí 8A, max. proudem co Schulze dá, a nemá problém. Výkonu je habaděj, takže už nelétá stále na plný plyn, nabito má také mnohem dříve a hlavně nemusí každou chvíli kontrolovat články, jestli se mu nerozjely.

Po chvíli jsem Péťovi model hodil a ten s ním začal prudce stoupat k obloze. Za chvíli už se téměř ztrácel a Péťa začal bojovat proti větru. Krátce poté jsem startoval já a také vystoupal kam to šlo. Všiml jsem si, že kus před místem, ze kterého jsem startoval je v poli mírná hrana, která zřejmě láme vzduch a ten tak v určité výšce buď nosí, nebo je to aspoň nulka, takže jsme s Peťou začali nad tímto místem korzovat a udrželi se tam hodně dlouho v té samé výšce, případně i pár desítek metrů nastoupali.

Po půl hodině létání, kdy se Peťa odvázal a loupl si i dva přemety a nějaký ten výkrut už začal být vítr opravdu dotěrný, tekly nám slzy a začalo být i trochu zima. Peťa nakonec v pořádku přistál a já chvíli po něm.

Shodli jsme se na tom, že na to, jak foukalo, to bylo docela v pohodě a asi po necelé hodince se rozjeli k domovu. Přítelkyně Peťka udělala z létání pár hezkých foteček. S Peťou jsme se domluvili, že pokud bude zítra pěkně, zkusíme zajet na svah Olšina u Kroměříže, na který mám už delší dobu políčeno. Vlastně už od doby, co jej Makyk na náš web přidal, vypadá to tam krásně :)

Letu zdar a ať nám to sviští!

Jak se létá ve 14 m/s :)