Autor: Jirka Chvátal, 28 Říjen 2008, 21:42

F3K házedlo Gladiator II

Před několika týdny jsem rozmýšlel, jakým směrem se dál v modelaření ubírat, jestli pokračovat s akrobaty na elektro, nebo přejít na větroně s nebo bez elektro pohonu, či se poohlédnout po něčem jiném pro ukrácení chvíle na letišti, kdy na velký větroň není termika, blbnutí a akrobacie už je tak akorát dost a velkého akrobata na benzín se tak nějak nechce tahat z hangáru ….

Co čert nechtěl, tom samém období probíhaly na našem modelářském letišti aerovleky a můj kamarád Marcel Králík, alias Makyk, sebou vzal házedlo pro kruhový hod, ve zkratce DLG, kategorie F3K, Gladiator II a zatímco my si poletovali a vlekali, házel jeden hod za druhým a kroužil si nad hlavou. Už tehdy mě nadchl krásný pomalý kluz a možnost si opravdu každou zatáčku, doslova každý kroužek, pěkně vychutnat, protože Gladiator, a obecně všechna F3K házedla, létají neuvěřitelně pomalu a ladně. Vzhledem k tomu, že Marcel chtěl pořídit něco lepšího a jeho Gladiator byl už létaný, Marcel nabídl cenu nad kterou nemělo smysl uvažovat …

Za pár dní došlo na “zálet”. Nemůžu říct že bych se ho bál, ale bylo to pro mě něco nového. Zaklouzání proběhlo v pořádku a bez problémů. Nechal jsem křídlo pro celý let v nule a takto seřízený model zkusil s velmi rozvážnou otočkou hodit. A ono to letíííííí :D Po prvním krátkém letu následovaly další a další, při kterém jsem piloval techniku hodu i letu, která je oproti jiným modelům stejná a přesto úplně jiná … Tato házedla létají velmi pomalu a citlivě reagují na každý ne větřík, ale přímo na každý závan a tak je nutné je pořád řídit a to včetně směrovky, což může lidem, kteří ji nejsou zvyklí používat, trošku vadit, ale aspoň se naučí létat koordinované zatáčky a řídit model kolem všech os a to velmi rychle, protože mají na všechno spoustu času si rozmyslet a pěkně vypilovat. Každá chyba pilotáže je hned vidět a má za následek ztrátu výšky, jak při hodu, tak při samotném letu.

Při asi 20. hodu, když už se stmívalo, jsem při letu od sebe najednou model neřídil, následoval kolmý pád z předtím rovného letu a náraz, model se z dálky zdál celý, ale když jsem přišel blíž, uviděl jsem to. Odpadla výškovka a byl přeražený trup v místě, kde jsou provrtané průchozí otrvory pro lanka ovládání směrovky a výškovky. Trvalo víc než týden, než jsem se dokopal model opravit. Přiznám se, že po této příhodě, zaviněné podle všeho rušením, protože po pádu všechno fungovalo, nenašel jsem žádný studeňák a chvíli před pádem model letěl úplně normálně, se mi ani model opravovat nechtělo.

Nakonec touha si zase zalétat s novým modelem zvítězila a já se pustil do práce. Model jsem, díky obětavosti kamaráda Franty Glozigy, který mi věnoval kousek uhlíkové tróbelky, jak on s oblibou říká, a Makyka, který měl doma ještě ibrišní kovová lanka od serv ke kormidlům, opravil poměrně rychle. Mohlo se znovu létat. Přeražený trup jsem slepil tak, že jsem do obou konců, které jsem zabrousil tak, aby krásně dosedaly, nasunul mezikus z trubičky o menším průměru, aby celý trup držel pěkně pohromadě a zalepil epoxidem. Po důkladném vytvrzení jsem v tomtéž místě, které teď bylo silnější než v jiných místech udělal původní otvory pro lanka a po snad 2 hodinách mordování udělal nová lanka a napípal vše znovu do vysílače tak aby vše chodilo jak mělo.

Při dalším létání, na zavírání nebe, šlo vše jak mělo, krásné hody, kdy jsem začal věci postupně přicházet víc a víc na kloub, poznamenal další pád, kdy při opět rovném letu od sebe model najednou sám od sebe potlačil a ve spirále šel k semi. Po strašném pádu jsem zjistil že opravený trup vydržel a křídlu nic není … Ufff. PPM přijímač mi do modelu už nesmí. Na první jsem rozbil Extru, na druhý Ocelota a na třetí Gladiatora. Trošku moc náhod najednou na to že s SPCM přijímači Graupner a JR na tomtéž kanále a stejném rádiu a stejném letišti jsem nikdy u žádného jiného modelu neměl jediný záškub nebo náznak neřízení či jiných problémů a to dokonce i v okamžiku kdy 6 jiných kluků s různými rádii, s různými kanály hlásili že museli všichni do jednoho přistát, protože měli rušení.

Ještě po zavírání jsem s přítelkyní Peťkou odjel kouknout v podvečer na svážek Hučnice u Bořenovic, jestli náhodou nefouká na sváh. Nefoukalo, ale byly tam malé, sotva postřehnutelné závany, které stačily na, s přehledem až 2 minutové, neuvěřitelně pomalé a ladné, lety při zapadajícím sluníčku. I přitelkyně se do tohoto modelu zamilovala, když říkala, že se jí to jak lítá, líbí a když už ženská řekne ať si sebou na výlet autem zase vezmeme “to letadýlko”, tak to už musí být :-)

V každém případě mě Gladiator moc chytil, nutí mě se neustále zlepšovat jak v házení, tak v řízení a donutí mě se trošku i hýbat, což dneska bývá problém. Je neuvěřitelné, jak se člověk zdokonalí jen v řízení směrovkou a kridélky, při každé obyčejné zatáčce, tak aby model pokud možno neztrácel výšku a točil úzké kruhy v termice … Za dané peníze mám velmi pěkně létající model, který se složený vejde do auta bez problémů a můžu ho tak vozit pořád sebou, co kdyby se při cestě někde objevila nějaká pěkná loučka se svahem :-)

Takže maximální spokojenost, věřím, že si s Gladiatorem užiju ještě hodně radosti a vám posílám pár fotek z podvečerního lítání na Hučnici a také jedno, myslím velmi podařené, videjko z létání, byť z občejného foťáku a už za šera. Jo a za to mezipřistání na šípku model fakt nemůže :D Děkuju Peťulce za moc pěkné videjko, byť byla promrzlá na kost :-)

Závěrem bych chtěl napsat co mě na tomto modelu a na celé kategorii nadchlo. Není to o tom kolik má kdo peněz nebo kdo se jak uměl narodit. Ani sebelepší model v téhle kategorii neznamená automaticky vítěze nebo dobré výkony. Bez znalosti termiky, nosu na vzduch, dobré pilotáže a trošku fyzičky je vám špičkový model úplně na prd. Sám od sebe nic neznamená. A musím i za sebe potvrdit, že mě Gladiator fakt chytil, i když jsem to moc nečekal a dokonce mě donutil se i trochu hýbat a brát ho sebou autem na všechny cesty, co kdyby právě někde tam, kam pojedu byla pěkná loučka a zrovna příhodně foukalo nebo to nosilo :-)

Gladiator je, tak jako spousta jiných špičkových modelů, model od českého výrobce, Karla Čermáka. Pro zájemce, co nevidět se tu objeví i článek o dalším skvostu od stejného výrobce, špičkového F3K DLG házedla Osiris! Makyk si totiž udělal radost a slíbil že pošle fotky ze stavby i se svým komentářem!

Video – Gladiator na svahu Hučnice nad Bořenovicemi u Holešova:

Zpomalené video techniky hodu s otočkou pro zájemce

Parádní video ze závodů F3K ze závodů Eurotour 2008 (speciálně od času 1:13)