Minimálně polovina klubáků a spousta lidí už dávno propadla 2,4 GHz mánii a povětšinou nemají problém. Bohužel ne všichni. Pořád se najde dost těch, kteří problém mají a to dost zásadní a co je horší, dost často to jsou lidé pečliví, kteří by neodflákli palubní instalaci, nebo nedodrželi pravidla instalace přijímače či napájení v modelu. Dlouho jsem proto odolával, analyzoval zkušenosti z praxe a čekal až 2,4 GHz systémy dozrají a já si budu moct některý z nich vybrat.

Proč měnit něco co funguje?

Předně bych chtěl napsat a zdůraznit jednu věc. Nikdy jsem já osobně neměl od doby, kdy jsem začal používat JR přijímače s SPCM modulací, neměl ani jediný problém s přijímačem. Jediný důvod, který mě vede k úvahám o změně pásma je strach z toho, že mě někdo a to i neúmyslně shodí tím, že zapne vysílač na stejném kmitočtu. Nechtěl bych se dožít dne, kdy bych s neovladatelnou 3m Katanou někomu či něčemu ublížil.

Důvodů proč model, mimo rukou samozřejmě, může spadnout být spousta – od problémů s akumulátory, přes rušení, zapnutí vysílače na stejném kanálu, problém v elektroinstalaci atd atd. Proto jsem se odhodlal šlápnout do vln 2,4GHz a využit obousměrné komunikace s modelem k monitorování napětí RX akku a dalších veličin přímo za letu s možností se nechat upozornit alarmem, pokud by byl jakýkoli problém.

Stávající palubní instalace Katany s 2 rx JR20DS na 35 MHz

Nabízela se víceméně prošlapaná cestička a to zvolit Jeti Duplex, se kterým jsou už dlouhodobější zkušenosti, povětšinou dobré a má se za to, že při dodržení pokynů pro instalaci v modelu, kvalitní elektroinstalace a napájení funguje. Přesto jsem se rozhodl, důvody vysvětlím později, pro otestování systému Twin od firmy MZK.

Proč právě Twin 2,4 GHz?

Jedním z důvodů proč jsem se rozhodl pro test Twin 2,4GHz je to, že je nejmladší a proto měl i nejlepší příležitost se z chyb ostatních výrobců poučit, zda se tak stalo bude předmětem testu.

Dalším, velmi důležitým důvodem je to, že je systém Twin kompatibilní se všemi čidly, které fungují s Jeti Duplexem a také s Jetiboxem, který mi leží ve skříni a práší se na něj.

Dalším je bezesporu to, že jde o českou firmu, která je, stejně jako Jeti, pověstná svým kvalitním servisem a přístupem k zákazníkovi.

Posledním důvodem proč právě Twin je to, že stejnou funkčnost, zda to tak opravdu je je dalším z důvodů testu, dostanu od MZK podstatně levněji než od Jeti. Levnější v řádu stokorun je jak TX modul, tak hlavně přijímače. V případě více modelů a to hlavně velkých, ve kterých se často používají zdvojené systémy, jde ve výsledku o dost velké částky, které je možné investovat jinam.

Líbí se mi například i to, že MZK nabízí 10 kanálový přijímač s integrovaným variem za cenu přijímače Duplex bez varia. U Jeti jen čidlo pro vario vyjde na cca 1500 Kč.

Přijímač Twin10E Vario


Výběr přijímačů

Po konzultaci s p. Kotrbou z MZK jsem si pro účely testu zvolil do Katany univerzální vysílačový modul TxU a 2 kusy 10k přijímačů s odděleným napájením pro serva – TWIN10E. Po dokončení vývoje přijímače Twin10E Vario jeden z přijímačů za něj vyměním. V Kataně chci nahradit Twinem kus za kus přijímače JR20DS, které létám nyní. Každá z půlek letadla, včetně vlastního napájení, bude tedy zapojena do jednoho z přijímačů Twin s tím, že u jednoho z přijímačů bude vypnut přenos telemetrických údajů na zem, data bude na zem posílat jen jeden z přijímačů.

Přijímač Twin10E s externím napájením


Krok první – instalace vysílacího modulu do vysílače MC-22

Instalace do vysílače Graupner MC-22 byla záležitostí asi 10 minut. V zásadě spočívá jen v mechanickém upevnění modulu ve vysílači a odpojení a případném vyjmutí 35MHz modulu z vysílače a následném zasunutí propojovacího kablíku, který jsme vyjmuli z 35MHz modulu do modulu Twin.

Dodávaný kablík s konektorem do modulu Twin je třeba opatřit 4pinovým konektorem do desky elektroniky ve vysílači. Pokud jej nemáme, pomůže třeba firma Satria v Olomouci. V dodávce s vysílacím modulem Twin konektor či rovnou hotový kablík není. Možná by stálo za to, aby si výrobce vytipoval několik nejčastěji používaných vysílačů, a dodával, byť na objednávku, už hotové propojovací kablíky nebo alespoň potřebné konektory.

Jetibox jsem pomocí držáku Jetiboxu připevnil na stávající teleskopickou anténu. Drží dostatečně a hlavně se dá kdykoli velmi rychle sundat.

Instalace modulu Twin TxU do vysílače MC-22


Krok druhý – spárování a nastavení přijímačů

Spárování obou přijímačů jsem provedl přesně podle návodu zasunutím zkratovacích propojek do vysílačového modulu i patřičných vývodů přijímače. Poté jsem provedl stejným postupem dle návodu zapnutí kompatibility s Jetiboxem a posledním krokem bylo vypnutí přenosu telemetrických dat u jednoho z přijímačů.

Otestoval jsem, zda oba přijímače fungují souběžně – vše bylo v pořádku. Fungovaly jak měly, ale Jetibox neustále trval na svém, telemetrická data nezobrazoval a neustále hlásil No signal. Pročetl jsem několikrát návod, zkusil přijímače vyresetovat do továrního nastavení a vše provedl znovu – nic. Nakonec jsem zjistil, že aby vše fungovalo, musí se dodržet toto pořadí – spárovat, zapnout data, zapnout podporu Jetiboxu. Jakékoli jiné pořadí nefunguje, alespoň u mě ne. Snad to někomu pomůže.

Prozatím jsem dalších možností, které Twin umožňuje, jako je nastavení Fail safe pro serva pro případ ztráty signálu, či připojení dalších satelitních přijímačů nevyužil, ta doba ale přijde jakmile bude hotová Katana. Zřejmě si nastavím všechny serva na hold a plyn na volnoběh, ještě to promyslím.

Instalace modulu Twin 2,4 GHz do vysílače MC-22


Krok třetí – instalace do modelu

Vzhledem k tomu, že aktuálně v Kataně předělávám elektroinstalaci a předělávám ji kvůli instalaci vlečného zařízení, měl jsem zatím čas zalepit do trupu v okolí instalační desky 4 plastové trubičky, do kterých umístím antény obou přijímačů. Díky téměř metrové uhlíkové kabině, která kryje oba přijímače jsem se snažil antény nasměrovat tak, aby vždy alespoň jedna od každého přijímače signál měla a navíc byly obě antény v daném přijímači vůči sobě orientované v úhlu 90 stupňů. Uvidíme jak se umístění antén osvědčí.

Telemetrie Twin

Každý z přijímačů Twin, který obsahuje podporu přenosu telemetrie má přímo v sobě zabudován přenos hodnoty napájecího napětí přijímače na zem, kde je zobrazen na displeji Jetiboxu, později MZKboxu. Mimo to, při připojení napájení je podle hodnoty napájecího napětí automaticky nastavena hodnota, při které se spustí alarm indikující pokles napájecího napětí přijímače. Funguje to takto – pokud je při zapnutí napájecí napětí pod 5,8V, tak se signalizace spustí při 3,5 V, pří vstupním napětí po zapnutí od 5,8V do 7 V je signalizace 4,4V a při napětí nad 7V je signalizace spuštěna při 6V. Bohužel zatím nejde nastavit vlastní uživatelské nastavení hodnoty při které bude alarm spuštěn. Toto se samozřejmě týká jen interního čidla uvnitř přijímače. Při použití čidel jako je MUI toto samozřejmě neplatí.

To je prozatím vše, pozemní a letové testy až bude Katana hotova a bude trochu letové počasí. Doufám, že v tu dobu budu mít už nakoupeny i externí čidla. Počítám s tím, že sem budu postupem času přidávat další zkušenosti jak s Twinem, tak s čidly a také naměřené hodnoty.

Similar Posts:

• MZK Twin 2,4 GHz – instalace do vysílačů – nákresy zapojení
• MZK Twin 2,4 GHz – zkušenosti se senzory – Vario a sUIQ 50A
• MZK Twin 2,4 GHz a Jeti senzory – zkušenosti s variem MVario
• MZK Twin 2,4 GHz – novinky ve firmware 1.6
• Regulátory MGM Compro – telemetrie přes MZK Twin 2,4 GHz
• Dlouhodobé zkušenosti modeláře s pásmem 2.4 GHz
• Nabíječ Raytronic C60 – zkušenosti uživatele
• ST-Model FOX EPP – stavba a zkušenosti
• Zkušenosti s nabíječem Turnigy Accucel-8
• F3K házedlo Isis – stavba a zkušenosti