Díky docela zajímavé náhodě jsem dostal možnost postavit a zalétat zajímavou novinku, EPP Foxe od firmy ST-Model (Ripmax) v RTF, tedy model nachystaný k letu v provedení větroň osazený vlečným háčkem. Podle výrobce stačí připojit přijímač a vložit rx akku. Pokusím se fotkami a textem okomentovat “stavbu”, zálet, zkušenosti s tímto modelem a úpravy, které jsem na modelu provedl oproti stavu v krabici.


Začnu představením modelu. RC větroň Fox EPP  – výrobce ST-Model, , s rozpětím 1800 mm patří mezi jeden z nejlepších akrobatických větroňů současnosti v této velikosti. Velmi odolný materiál EPP navíc nabízí možnost přistávat s Foxem i na neupravených svazích.

Údaje o modelu ze stránek výrobce:

Stavebnice Foxe obsahuje ve verzi větroň RTF hotový a servy osazený trup s nainstalovaným vypínacím háčkem a jeho servem, dvoudílné křídlo, taktéž osazené servy, uhlíkovou trubku jako spojku křídla, jednodílnou výškovku šroubovanou ke trupu jedním šroubem, odnímací kabinu, drobné příslušenství jako je plastový rámeček na 4 nabíjecí tužkové akku – doporučuji okamžitě vyhodit, v rc modelu nemají co dělat a stručný návod ke “stavbě” v češtině a podrobnější v angličtině.


EPP  Fox je primárně určen pro svahové létání a díky instalaci vlečného háčku i pro létání aerovleků letišti. Má řízeny křidélka, směrovku, výškovku a vypínání vlečného háčku. Pro snadnou dopravu má model odnímatelné dvoudílné křídlo nasazované na zuhlíkovou trubku, na které jsou poloviny křídla fixované utažením šroubku nasazovaného ze spodní strany křídla proti trubce. Drží spolehlivě.


Od začátku počítal s tím, že s Foxem budu chtít létat nejen na svahu, kde nějaká hmotnost navíc je spíše ku prospěchu, model pak drží lépe energii, ale také ke škodě v případě slabších podmínek. Chtěl jsem s Foxem létat i termiku a také akrobacii při létání aerovleků. Rozhodl jsem se proto, že model zkusím postavit v rámci mého vybavení co nejlehčí s tím, že pokud se hmotnost ukáže jako nedostatečná, budu Foxe dovažovat zátěží přímo do uhlíkové spojovací trubky křídla.


U použitých serv nebylo moc o čem přemýšlet, fungují, jsou to nějaké čínské potvory bez označení, vizuálně mají horší “kulturu pohybu” než levné čínské Turnigy nebo Hitecy, ale schválně jsem je tam nechal. V praxi jsem nepocítil žádný problém a to ani při blbnutí na svahu. Jsou jen pomalejší než je zvykem u dražších serva také poměrně velmi hlučné při pohybu. Středí ale slušně.


Serva pro křidélka nejsou na obvyklém místě před křidélky, ale jsou zalepena v kořenu křídla a křidélka jsou naháněna zabudovaným bovdenem, takže serva nevykukují nad povrch křídla. Serva ve Foxovi mají na sobě sice standardní konektory Futaba, ale u nás je spíše zvykem osazovat standardní JR/Hitec konektory. Chtěl jsem do přijímače na pozice kanálů pro obě křidélka dát 2 krátké prodlužky, abych se nemusel při připojování kabelů od serv v křídlech trefovat na ne úplně dobře přístupné piny. Nakonec jsem konektory na servech upravil nožem tak, aby se vešly bez problémů do Hitec konektorů. Drží dobře. Mohu tak kabely z křídel zapojit rovnou do pěkně přístupných prodlužek. Zatím jsem se nedostal k osazení vypínače, což doporučuji.


Při “stavbě” jsem postupoval v podstatě podle návodu s několika úpravami, ihned jsem vyhodil dodávaný plastový rámeček na 4 tužkové akku a použil klasická, byť těžší, přijímačový akupack Sanyo Ni-Mh Eneloop o kapacitě 2000mAh a napětí 4,8V. Vnitřní prostor trupu a spodní část kabiny jsem ořezal, ušetřil jsem tak pár, možná desítek, gramů k dobru a pevnost se nesnížila. Osobně nechápu, proč např. pod kabinou, je takový kus zbytečného EPP, pevnost je dostatečná i bez něj a jenom komplikuje dovážení modelu v případě těžších akku.


Pokud bych si chtěl se stavbou vyhrát a ještě více ušetřit na váze, ale dnes, po záletu, si myslím, že už by to bylo ke škodě věci, tak bych možná posunul destičku se servy pro směrovku a výškovku směrem dopředu, získal tak víc prostoru pro přijímač a kabeláž a usnadnil si tak dovážení. U svého kusu jsem serva nechal tam kde jsou od výroby.


Přijímač jsem použil 2,4GHz MZK Twin 10E, určený spíše do větších modelů, ale měl jsem jej doma, tak je tam. Jedna anténa je vsunutá do trubičky pro anténu a vede rovně do trupu a druhá anténa je na ni téměř kolmo vyvedená ven z trupu skrz zalepenou trubičku. Problémy s příjmem jsem nezaznamenal a ani jsem je neočekával. Kvůli létání termiky a aerovleků jsem do modelu zabudoval modelářské vario, jde o MVario od Jeti. Díky kompatibilitě Twinu s Jeti senzory tak mám ve Foxovi i vario.


Trochu jsem měl strach z pevnosti trupu, ale vyvedl jsem se z omylu. V trupu je na jeho dně zalepena uhlíková trupka o průměru odhadem 6-7mm a činí jej tak velmi pevným i při případném nárazu.


Co už tak pevné není a co bude chtít vyřešit je pevnost křídel. Na termiku a katolické létání jsou pevná dost, ale na svahu v těžších podmínkách – při záletu foukalo cca 6-7 m/s, v nárazech i víc, se křídla dost prohýbaly a to jak v části kde je spojovací trubka, tak hlavně za ní.


Uvažuji, že ze spodní strany do křídel zalepím na stojato uhlíkové pásnice, vyjdou na pár korun a předpokládám, že se pevnost křídel na ohyb výrazně zvýší za cenu několika málo gramů navíc. Doporučuji tuto úpravu udělat rovnou při stavbě.


Další věcí, která bude chtít vyztužit a zpevnit je spojovací uhlíková trubka. Opět se prohýbá. Výměna za plný materiál v případě uhlíku nepomůže, spíše naopak. Trubka je pevnější než plná kulatina. Vyplním ji v oblasti kolem centroplánu pro létání na svahu zřejmě ocelovou kulatinou, která zároveň poslouží jako dodatečná zátěž. Osobně bych Foxe na svah dovážil minimálně na 1kg, pak to bude dobré.


Pro modeláře s opravdu malým autem, nebo pro ty, kteří jezdí létat na kole je super, že se Fox vejde s odmontovanou výškovkou zpět do původní krabice a po opatření popruhy tak máme přepravní krabici hotovou.


Foxe jsem, díky osazení poměrně těžkých rx akku, většího přijímače a varia, dokázal postavit, kompletně dováženého, za 710 gramů a to i s povrchovou úpravou – na spodní straně výškovky a křídla jsem autolakem nastříkal široké černé pruhy. Elapor, či o jaký jde přesně druh EPP, s autolaky nemá problém, neleptají jej. Na obloze je kontrast černé a bílé velmi dobře vidět. Bez nich bych Foxe proti světlé obloze velmi snadno ztratil – odzkoušeno na Easy Gliderovi.


Přišel den záletu. Pečlivě jsem překontroloval výchylky, použil jsem je poměrně velké, neřídil jsem se v tomto návodem, ale spíše intuicí, chtěl jsem totiž létat i akrobacii a tam jsou velké výchylky potřeba. Na zemi jsem nahrubo nastavil cca 80% výchylky z fyzicky možných a k tomu 20% EXPO. Na svahu nad Chomýží tou dobou nebyl nikdo, foukalo nepříjemně nárazových 6-7 m/s a bylo velmi sychravo. Všechno znovu překontrolovat a šup s ním do vzduchu.


První okamžik po odhodu byl infarktový, Peťa mi Foxe hodil zbytečně hodně rychle a navíc trochu nahoru, opřel se do něj vítr a v kombinaci s velkými výchylkami to bylo docela adrenalinové. Výškovka je velmi citlivá, křidélka poměrně také, naopak směrovka, přes svoji poměrně velkou plochu, je relativně tupá.


Dal jsem si několik startů a přistání – nenastavoval jsem si na zálet ani mix na vyklápení křidélek nahoru pro brždění – ani to není moc potřeba – a ladil velikost výchylek a EXPA. Nakonec jsem skončil na úrovni 60% pro křidélka, 40% pro výškovku a 100% pro směrovku co do velikosti z fyzicky možných výchylek a to všechno kombinoval s 15% EXPy všude, jen u směrovky jsem pro létání na svahu použil EXPO naopak záporné, tj. kolem středu je směrovka citlivější než při větších výchylkách. Dosáhla jsem tak sladění odezvy na všechny ovládané prvky v rámci rozumných výchylek při běžném létání.Pro létání akrobacie si udělám až budu mít možnost Foxe vyzkoušet na aerovlecích, samostatný letový režim s ostřejšími výchylkami.


V letu je Fox i přes to, že je z EPP, poměrně svižný – povrch trupu i křídel je hladký z horní strany, ze spodní je mírně “chlupatý” a jsou patrné stopy po vyhazovačích – ty jsem už při stavbě zabrousil tak, aby křídlo i výškovka i celý trup byly pokud možno co nejčistší, nechtěl jsem aby z Foxe byl líný větroň plácající se na minimálce. V letu je Fox nezáludný, vhodný pro modeláře, který už má za sebou alespoň základní vetroň řízený křidélky. Nezkušeného by jeho ostrost při běžných výchylkách mohla překvapit. Stačí je ale snížit, nebo otupit EXPO a je to v pohodě.


Fox si při utažených zatáčkách a na malé rychlosti dá líbit strašně moc, dlouho dopředu varuje lehkým máváním křídel, že se blíží pádová rychlost. I pak se ale jen prosedne a letí dál. Pro začátečníka, na svah a na akrobacii ideální.


Co dodat, Fox splnil všechna moje očekávání a možná je dokonce předčil, za poměrně směšnou cenu je to pohledný, pěkně létající a velmi odolný model, který dokáže udělat nejen začátečníkovi hodně radosti a v případě rány stačí pár kapek vteřiňáku a jde se zase létat.


Nemůžu se dočkat, až Foxe proletím v aerovleku, pak recenzi doplním o zkušenosti a fotky.

Similar Posts:

• F3K házedlo Isis – stavba a zkušenosti
• Špičkové F3K DLG házedlo Osiris II – stavba, zálet a zkušenosti!
• Modelářská mini kamera – klíčenka – zkušenosti
• Dlouhodobé zkušenosti modeláře s pásmem 2.4 GHz
• Zkušenosti s nabíječem Turnigy Accucel-8
• Nabíječ Raytronic C60 – zkušenosti uživatele
• MZK Twin 2,4 GHz – instalace do MC-22 a uživatelské zkušenosti
• MZK Twin 2,4 GHz – zkušenosti se senzory – Vario a sUIQ 50A
• MZK Twin 2,4 GHz a Jeti senzory – zkušenosti s variem MVario
• F3K házedlo Isis – zkušenosti a létání